Všechno je tu. Nic se neztratilo, jen to přichází hezky popořádku. Konečný smysl našeho snažení, ten zlomek nekonečna, ta bázeň, aby život vyklíčil z hrubého zrna a zmohutněl do věčné nesmrtelnosti. Nic se neztratilo, jen to přichází spravedlivě a popořádku. ( Pocta J.J. )

Někdy chápu strašně pomalu. Naznačené skutečnosti se jen zvolna zasouvají a skládají, možná týdny, možná měsíce, až konečně němé dny rozedřou kůži do krve. To je teprve realita.

Často vzpomínám. Stíny, plující ke hvězdám vysychají jako smích rozvěšený v mých očích. Modrý soumrak letí přede mnou... ( Pocta V.P. )