|
Projekt „Nové tůňky Lomany“ je jeden z četných záměrů Dobrovolného ekologického spolku ochrany přírody z Plzně (DES OP), směřující k praktické ochraně přírody a obnově biotopů, kde se ohrožení živočichové vyskytují. Při jejich mizení je i nejpřísněji chráněný druh odsouzen k zániku. To se týká především obojživelníků. Jejich život je ve většině případů spojen s existencí mokřadů a právě ty patří k nejohroženějším biotopům v Evropě. Neslouží pouze k životu a rozmnožování, ale jsou důležitým článkem řetězce přírodní rovnováhy. Tím, že se vrátí tento stále vzácnější krajinný prvek do naší přírody, pomůže se alespoň některým skupinám fauny a flory přežít. Proto je důležité zachování stávajících a zakládání nových drobných vodních těles , kolem kterých následně může vzniknout buď přirozenou nebo umělou cestou mokřadní biotop.
LOKALITA
Vytipovaná mokřadní lokalita se nachází v obci Lomany na katastrálním území vsi Lomnička, 4 km západně od města Plasy v nadmořské výšce 376 m.
Jde o nevyužívaný pozemek se vzrostlými stromy a dřevinami typickými pro vlhké půdy, v bezprostřední blízkosti hájovny Lipovka, vlevo od cesty vedoucí k rybníku. Jmenujme některé, zde rostoucí dřeviny : Vrba popelavá (Salix cinerea), Vrba jíva (Salix caprea) , Topol osika ( Populus tremula ), Javor mléč ( Acer platanoides ), Javor klen ( Acer pseudoplatanus ) a další, především listnáče. Vytvářejí toulavý stín a příhodné mikroklima rostlinám rostoucím pod nimi a tedy i všem živočichům zde se vyskytujícím, kterým navíc skýtají přirozený úkryt.Majitelem pozemku jsou Lesy ČR. s.p. , potažmo Lesní správa Plasy. Na Lomanském potoce je malý Lomanský rybník, pod nímž se stéká Dražeňský s Pláňským potokem a po pár metrech se vlévají do Lomanského potoka. Za rybníkem se rozkládají rozsáhlé mokřady. U silnic na Lomničku a Dražeň stojí dva mohutné a staré Lomanské duby. Mladší z nich již uhynul ve stáří cca 500 let, starší - 700 let je ještě ve vegetaci. Oba jsou památkově chráněné, označené jako "Památný strom".
REALIZACE
Jednání se zástupci Lesů ohledně využití pozemku pro budoucí tůně se ujal Prof. MUDr. Hes Ondřej, Ph.D.Příjemným překvapením byla ze strany Lesů okamžitá vstřícnost a nadšení pro realizaci záměru. Dokonce byla přislíbena pomoc při umístění naučných tabulí a hloubení mokřin. Od tohoto prvního impulzu události nabraly rychlý spád. Byla zadána výroba 2 naučných tabulí. Podklady pro ně zajistil MUDr. Hes, který je zkušený realizátor podobného projektu u kostela sv. Jiří v Plzni Doubravce .Naučné tabule " Nové tůňky Lomany I " a " Nové tůňky Lomany II " se povedly.
Další schůzka se uskutečnila dne 22.9. 2011 přímo na místě. Zúčastnili se jí :
Ing. Piorecký - zástupce Lesů, Ing. Cypro - jednatel společnosti, které byly zadány zemní práce, Prof. MUDR. O. Hes za DES OP Plzeň a Mgr. Jana Čiháková, předsedkyně občanského sdružení Přeskopec. ( Paní Čiháková je majitelka hájovny Lipovka v Lomanech. Zasloužila se o to, že v lokalitě vznikla Naučná stezka Ludvíka Očenáška . Vybudovala také v prostorách hájovny Muzeum těžby borové smoly a pořádá na hájovně různé kulturní akce ). Všichni se vydali na místo, vybrali a označili podobu tůní. Nejočekávanější den tedy mohl přijít.
Den "D" - Bagrování dne 24.9.2011Na tyto práce byla najata firma CG servis s.r.o. (zemní práce a truhlářská zakázková výroba, jednatel firmy Ing. Emil Cypro).
To sobotní ráno bylo sice chladné, ale slunečné, což přispělo k optimismu všech. Tedy až na jednoho. Bagristu. Ten obhlédl rozsáhlý a zarostlý močál, ve kterém se měl v příštích chvílích ztratit. S úsměvem a kroucením hlavy pronesl větu : " Tak tohle nemůže dobře dopadnout." "Pomysleli jsme si, že je dobré brát věci s humorem. O několik hodin později jsme viděli, že měl trochu pravdu. Zapadl totiž do hlubokého bahna, celý stroj se naklonil a my všichni jsme následně běhali po lese pro větve, abychom je naházeli pod pásy bagru. Pomohlo to. Mohlo se znovu pokračovat v práci," líčí sled událostí přítomní. V místě zůstal rozsáhlý rozbahněný kráter. Nic nenasvědčovalo tomu, že by zde jednou mohla být malebná tůň. Do konce dne už žadný další zádrhel nenastal. Rozsah prací a tato komplikace způsobily, že předpokládaný čas na dokončení práce nestačil. Prostě - v neděli pokračování.
Neděle.
Opět krásný den, počasí nadšencům i bagristovi zřejmě fandilo. Jen ten močál se celou noc choval tak, jak se močál chovat má. Voda prýštila do všech stran a společně s odbagrovanou zeminou vykonala své. Pohyb těžkého stroje v této hmotě připadal skoro nemožný. Pan Cypro mladší stroj bravurně ovládal. Vypadal neohroženě a očividně se nebál. Ale ! Nebát se je málo. Problém nedělního dne byl tu. Na jedné straně se svlékl pás a zůstal v bahně. Musela být přivolána pomoc kamarádů, kteří ho pomohli vrátit zpět na místo. Ufff !
Hotovo, dokončeno. Bylo pozdní nedělní odpoledne a my všichni si oddychli. Je vytvořený základ pro 4 tůně. Všechny jsou propojené mělkými koryty. Hloubka tůněk je cca 50-60 cm, v každé je ještě pro případ nedostatku vody v létě hlubší místo kolem 1 m. Tam by se měla voda udržet. Když jsme ale viděli, jak vytéká všude, kam lžíce bagru rýpne, jsme přesvědčeni, že vyschnutí nehrozí. Část odbagrované zeminy se použije na vytvoření terasy s plynulým přechodem k cestě. Odtud bude možné dobře pozorovat, co se děje na hladině a okolí.
Na jaře se břehy osází bahenními rostlinami ( předběžná domluva se Správou statku města Plzně ). Tímto ovšem práce na místě zdaleka nekončí. Pravidelná údržba a kontrola lokality je samozřejmostí. Proto se pozitivním aktivitám ze strany milovníků
přírody meze nekladou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Velké, opravdu velké poděkování patří :
Prof. MUDr.Ondřeji Hesovi, Ph.D. který za DES OP celou akci, vyjednal, řídil, dohlížel na její realizaci a částečně i financoval (informační tabule).
Lesům ČR,s.p. a Lesní správě Plasy za podporu projektu, zvláště pak za materiální a finanční pomoc, jako je instalace naučných tabulí a úhrada faktury za zemní práce.
Jmenovitě Ing. Pioreckému, který Lesy v jednání zastupoval s velkou vstřícností a pochopením významu "Projektu".
Firmě CG servis s.r.o. Ing. Emilu Cyprovi staršímu, jednateli společnosti za dohled a odborné rady při hloubení tůní, taktéž panu Cyprovi mladšímu – šikovnému
bagristovi, který to zde opravdu neměl lehké.
Mgr. Janě Čihákové za obětavou pomoc a velkou aktivitu směřující k ochraně přírody jako celku.
A nejen jim. Také dalším, často anonymním pomocníkům, kterých je řada.
Zpracovala J. Hepová
|
